© Tom Klíčník, 2oo3-2oo7












 GENEALOGIE · GENEALOGY
   
   
 Vlastně ani nevím proč jsem se začal genealogií zabývat.
 Důvodem snad může být dnešní doba, která zcela programově dělá z člověka pracovní jednotku
 v obrovském soukolí průmyslu peněz.
 Spousta lidí v tomto složitém období hledá nějaký způsob, jak získat zpět svoji ztracenou identitu.
 Já jsem zvolil genealogii, a to nejen pro sestavení obligátního stromu rozrodu, ale také proto,
 abych zpět získal alespoň otisk toho, co zde moji předkové zanechali.

 Ačkoliv jsem se rozhodl, že se nebudu programově věnovat rozrodu a zůstanu pouze v rámci jediné linie,
 zvědavost mi nedala a tak je dnes moje databáze jak žijících, tak i zemřelých předků poměrně rozsáhlá.

 Zjednodušený vývod

 -- František Benedikt Klíčník (1792 - ?)
  |
  -- Jan Klíčník (? - ?)
   |
   -- Jakub Klíčník (1838 - ?) {Barbara Krátká}
    |
    -- Ludvík Klíčník (1867 - 1935) {Maria Všianská} {Sofia Hütterdorfen}
     |
      -- Karel Ludvík Klíčník (1897 - 1945) {Božena Skládaná}
       |
        -- Karel Klíčník (1928 - 1982) {Věra Božková}
         |
          -- Tom Klíčník (1972 - ) {Simona Pospěchová}
           |
            -- Kryštof Klíčník (1998 - )

 Pro práci s rodovou databází používám český genealogický program Rodokmen s možností generování
 rodového vývodu, agnátního vývodu, rozrodu a rozrodu s vývodem.

 Ukázka vývodu generovaného v prostředí programu Rodokmen


 Příjmení Klíčník

 Dle statistiky MVČR žije v této době (2002) v naší zemi:
  - 59 mužů s příjmením Klíčík
  - 56 žen s příjmením Klíčníková

 Historické lokace

 Většina mých předků se v minulých století udržela na poměrně malém území v okolí Náměště nad Oslavou
 a Ivančic. Nejstarší zatím objevený předek - František Benedikt Klíčník se narodil právě v Ivančicích.
 Až na počátku 20. století rod postupně migruje a postupně se přesunuje do Brna.
 Zatím však neznám odpověď na otázku, kdy a odkud do tohoto kraje přišli, neboť (jak dokládám dále)
 v polovině 17. století někteří Klíčníci prokazatelně působili i mimo tuto oblast.

 Stopy

 Příslušníci rodu Klíčník zanechali své stopy na těchto místech:
  - Náměšť nad Oslavou
  - Třebíč
  - Kralice nad Oslavou
  - Březník
  - Sudice
  - Ivančice
  - Oslavany
  - Brno

 Významné postavy rodu

  František Benedikt Klíčník
  (1677, Ivančice - 12.4.1755, Brno)
 Brněnský stavitel (v období baroku), mezi jeho práce patří:
  - Chrám sv. Petra a Pavla v Brně
  - Sala Terenna Milotického zámku
  - Přestavba kláštera v Rajhradě

  Jiří Klíčník
  (18. století)
 Brněnský stavitel, pravděpodobně potomek F.B. Klíčníka.
 K jeho nejvýznamnějším dílům patří bezesporu poutní chrám v Dubu nad Moravou
 (1734-1756)

  Augustin Klíčník
  (18. století)
 Významný kněz, děkan chrámu v Dubu nad Moravou – on sám tento chrám také v roce
 1756 vysvětil a tak se vlastně na jednom místě objevují hned dvě rodové postavy současně.

  Arnold Klíčník
  (1857-1936)
 Významný brněnský podnikatel, komerční rada a donátor. Čestný občan Kralic nad Oslavou.
 Strýc významného exilového básníka Ivana Blatného, který po jeho smrti převzal
 rodinný podnik - optický závod na České ulici 23 v Brně.
 Arnold Klíčník žil v Brně na Obilním trhu 4, kde jeho rodina obývala celé třetí patro.
 Kromě svých aktivit ve vztahu k rodným Kralicím se také angažuje jako předseda
 "Zemské ústředny pro péči o dorost živnostenský v Brně".
 Významnou měrou se zasloužil o vybudování památníku Bible Kralické.