|
Moje kytara Den před mojí letošní hlavní dovolenou (byl to pátek) jsem postupně navštívil snad všechny brněnské prodejny hudebních nástrojů (vyjma romského bazaru, kde jsem byl pár dnů před tím). Ačkoliv jsem se původně koukal po nějaké elektroaktustice (měl jsem jednu vyhlédnutou) a v duchu přemýšlel a snil o Telecasterovi, u Lídla jsem potkal něco, čemu jsem nemohl odolat.  V zadní části prodejny - tam co jsou ty hezké kytary pěkně jedna vedle druhé - stála opřená pěkná a nenápadná lubovka - přesněji řečeno nízkolubovka Flat-Top, volná kopie Gibsonky LP (= Les Paul, klasický a hojně používaný typ kytary), signovaná značkou prodejny, tedy Fire by LM (Lídl Music). Takže původ je jasný - Čína. Nástroj měl příjemný dohmat a zvuk, i když do dokonalosti tomu přeci jen kousek chybí. (Pokud píšu, že kytaře chyběl kousek k dokonalosti, činím tak proto, že mám v živé paměti moje letmé setkání s nástrojem Godin Artisan - bylo to někdy v roce 1991 a nedá se na to zapomenout. Byla to paráda, která hrála sama.) V trupu jsou dva "f" otvory, kytara je osazena dvěma HB snímači (no name) ve vintage střihu a ovladači ve stylu LP. Kobylka je klasická ve stylu LP tune-o-matic, struník je trapézového typu.  Doma jsem vše vykomunikoval (inu, po takovém nástroji toužím už řadu let) a v sobotu krátce před odjezdem byla moje. Nacpal jsem ji (i s druhou kytarou mé ženy, dětmi a spoustou krámů) do našeho malého expedičního vozítka a vyrazili jsme na Březník. Na Březníku mi Ivoš (majitel) půjčil do maringotky svoje malé kombíčko Torque (tuhle značku dobře znám - kdysi jsem je hodně propagoval a i díky mě měla jedna nejmenovaná církev jeden takový kousek ve svém arzenálu). Kombo Torque je celkem univerzální, dovedu si ho představit jednak jako nástrojové (má gain a přepínač na boost), tak i na (případný) zpěv (pomocí symetrického mikrofonu, fantomové napájení zde pochopitelně není). Kombíčko mi pomohlo ukrátit občasnou dlouhou chvíli a taky vyzkoušet, jak se kytara chová pod napětím Prvním zásahem do kytary byla úprava kamenů v kobylce - z neznámého důvodu v Číně montují tři kameny orientované naopak, díky čemuž ovšem nelze správně naladit oktávy. Za pomoci svého švýcarského nožíku jsem kobylku rozebral, kameny otočil a oktávy doladil. Tedy - napřed jsem zahodil originální rezavé struny (008?) a natáhnul dadárka XL. S těmito dráty se kytara pěkně rozehrála a i oktávy jsou celkem v pohodě.  A pak jsem přijel domů. Samozřejmě jsem to dlouho bez amplifikace nevydržel, takže jsem opět vyrazil mezi světla velkoměsta a jal se shánět vhodné kombo. Původně jsem myslel, že bych koupil malého Fendera (15 W + reverb), ale toho nikde neměli. Na Lidické mi vnucovali trošku těžší kalibry (od 30 W nahoru, prý abych se prosadil vedle bicích;-), u Lídla sice malá kombíčka měli, ale: Peavey strašně šumělo, ZOOM 15 se zabudovaným modelingovým procesorem mě zcela odradilo (hrálo to prostě příšerně, asi jako ruský tranzistorák RIGA, který mi kdysi posloužil jako moje první kombo) a o hnědé příšeře s názvem Nashville ani nemluvím. Nakonec jsem si u Janáčkova divadla (na Rooseweltově) vybral malé kombíčko Marshall MG10CD, tedy takovou mrňavou desetiwattovou potvoru se vstupem na CD a linkovým + sluchátkovým výstupem. Tedy: když jsem se do tohoto komba doma opřel (gain doprava a contour doleva, oboje však naplno), bylo to maso. To kombo hraje jako o život (ani se mu s tak malým výkonem nedivím) a objektivně vzato hraje podstatně lépe, než moje minulé (Tesla, 100 W sinus/130 W hudební, reverb, 5 pásem EQ, 2 kanály). Další úpravy na kytaře - zatím poslední úprava, kterou jsem na kytaře udělal, byla ta, že jsem trochu zvednul (co to šlo) snímač u krku - byl z továrny velmi nízko a jeho signál byl velmi nerovnoměrný ve srovnání se snímačem u kobylky.  Že se jedná o levné snímače potvrzuje jejich velký sklon k vazbení - mikrofonní efekt. I při velmi nízké hlasitosti - ovšem při plném vybuzení zesilovače - jde kytara velmi snadno do zpětné vazby. Takže snímače by si zasloužily vyměnit jako první. Pak by asi na řadu mohla přijít kobylka a mechaniky. Leden 2005 Problémy s ladění trošku ustoupily, kytara se už aklimatizovala. Přetrvávají problémy s mechanikami, právě ony se lví měrou podílejí na neustálém rozlaďování kytary (šest strojků = cca 1000,- Kč). Koupil jsem nové struny - tentokrát Ernie Ball s ovinutým géčkem. Právě s touto strunou jsou pořád problémy a větší průměr struny by tomu mohl pomoci. Další inovací arzenálu je procesor Digitech RP-200A. To je velký pokrok, přeci jen "suchý" zvuk komba se brzo zají. Takže teď je to i poslouchatelné a také sousedi ocení, že to lze ztlumit (hraju s tím přes čistý kanál komba a hodně přes sluchátka). |
