© Tom Klíčník, 2oo3-2oo7











 PMR radiostanice Sencor SMR 200
 
 Radiostanice Sencor SMR 200 patří na našem trhu do široké skupiny vysílaček nižší třídy v ceně kolem
 1 000,- Kč za pár. Stejná stanička se - jak je zvykem u azijských výrobků - na trhu objevuje i pod dalšími
 obchodními značkami (např. Binatone, Hoffer apod.)
 
 Výbava radiostanice je spíše chudá a základní, neoplývající v podstatě žádnou nadstandardní funkcí:
 
     - 8 kanálů bez CTCSS
     - scan
     - dual watch
     - monitor (funkce otevření šumové brány)
     - VOX
     - primitivní stopky (0-99 vteřin)
 
 Napájení vysílačky obstarávají 4 mikrotužky, v mém případě akumulátory AAA GP 850 mAh.
 
 
 Stručná subjektivní recenze
 
 Je jasné, že pro skutečnou recenzi je ve výhodě odborník, mající v daném oboru jednak spoustu zkušeností,
 druhak pak také objektivní odstup (někdy však velmi zavádějící) a pro opravdu technomilce také náležité
 vybavení přístroji, měřidly, budíky a podobným haraburdím.
 Nic z toho nemám ;-)
 Stanice jsem si koupil na základě vlastního rozhodnutí a za své peníze, nicméně i přesto se pokusím být
 maximálně objektivní.
 
 Konstrukce
 Stanice je vyrobena z odolného a na dotek příjemného plastu. V místech předpokládaného držení je černá
 guma s "boubelkami", mající za úkol zabránit vyklouznutí stanice z ruky. Tvar přístroje je mírně zaoblený,
 tlačítko PTT je opět z černé gumy. Mírné vybrání kolem něho na levé straně stanice je pohodlné pro opření
 prostředníku. Stanici je optimální držet pravou rukou a tlačítko PTT mačkat ukazováčkem. Je sice možné
 i držení v levačce, nicméně je tento úchop méně jistý.
 
 
Copyright (C) Tom Klíčník
 Sencor SMR 200 působé lépe ve skutečnosti, než na obrázku

 
 Osobně mi vyhovuje tlačítko PTT na boku více, než vepředu pod displejem. Je to možná jenom síla zvyku,
 ale toto "klasické" uspořádání osobně preferuji. Na "kapotě" je potom umístěný pouze displej a funkční
 tlačítka. Tlačítka mají jistý chod s výrazným "lupnutím" nakonec a jsou příjemná na ovládání. Jedinou
 vyjímku tvoří šipky - tlačítka jsou velmi blízko u sebe a není problém se přehmátnout místo jedné šipky
 stisknout druhou. Ovládání by prospělo, kdyby měly obě tlačítka mezi sebou větší vzdálenost.
 
 
Copyright (C) Tom Klíčník
 Na gumová tlačítka se rád lepí prach

 
 Vlevo od displeje je oranžové tlačítko pro zapínaní a vypínání přístroje. Při zapnutí se ozve zvukové znamení
 a na krátkou chvilku se rozsvítí displej. Pro trvalé podsvícení (respektive pro krátkodobé rozsvícení, protože
 zde funguje automatický spořič, který po krátké chvíli vždycky světlo zhasne) je třeba přidržet tlačítko
 ENTER. Bohužel to má negativní vliv na jakoukoliv činnost, kterou stanice právě vykonává. Pokud
 totiž zrovna skenuje pásmo, stisk tlačítka má za následek potvrzení zrovna naladěného kanálu a zastavení
 skenu (případně funkce Dual Watch).
 Jak se tedy radiostanice Sencor SMR 200 ovládá:
 Veškeré přepínání funkcí přístroje je soustředěno do jediného tlačítka MENU (symbol otevřeného
 jídelního lístku. Pokud tedy zkusíte šipky UP a DOWN "jen tak", zesilujete či zeslabujete
 reproduktor a na přepínání kanálů to nemá žádný vliv.
 První stisk tlačítka MENU "rozbliká" číslo kanálu. Teď můžeme ručně navolit (šipkami), který kanál
 chceme použít. Dvojí stisk nás přenese do funkce SCAN - podle toho, kterou ze šipek stiskneme,
 budeme skenovat buďto od 1-8 kanálu, nebo naopak od 8-1 kanálu. Prakticky to nemá žádný význam.
 Trojí stisk nám aktivuje funkci Dual Watch, tedy hlídání dvou kanálů. Jako první kanál je vždy
 použit ten aktuálně nastavený, po zvolení této funkce pouze "dolistujeme" druhý. V okamžiku, kdy kanál
 zvolíme, začne stanice tyto kanály sledovat. Kdykoliv můžeme šipkami druhý kanál změnit, není nutné
 tuto funkci přes menu znovu aktivovat.
 Čtvrtý stisk nám aktivuje funkci VOX, tedy aktivaci stanice hlasem. I při nastavení maximální citlivosti
 má stanice zřetelnou latenci a je třeba s tím počítat (pokud to používáme na hlídání malého křiklouna, je to
 celkem jedno, pokud by se ovšem měla tato funkce použít např. při práci s plnýma rukama, asi by to trochu
 zlobilo. Sympatické je, že se spolu s funkcí VOX dá aktivovat i funkce SCAN. Uplatnění
 by to jistě našlo např. při záchranné akci, kdy postižený pouze spustí tyto dvě funkce a jakmile uslyší hovor,
 "nabrejkuje" se do něj bez toho, že by musel vysílačku držet, třeba pokud by měl obě ruce zlomené.
 (I když opravdu nevím, jak by si to pak všechno dokázal naklikat.)
 Poslední funkcí jsou stopky, což je funkce většinou praktická, zde však hodně sporná. Stanice ve zhruba
 vteřinovém intervalu napočítá do 90 a pak zase znova a znova. Pořád dokola... Možná pro to někdo najde
 uplatnění.
 
 
Copyright (C) Tom Klíčník
 Opasková spona je odnímatelná

 
 Kromě tlačítka MENU a ENTER jsou na stanici ještě dvě funkční klapky: MONI a CALL.
 Tlačítko MONI slouží k dočasnému otevření šumové brány, tlačítko CALL vyšle na zvoleném kanále
 "zvonění".
 Při praktickém použití stanice jsem k většině funkcí neměl výhrady, rádio pracovalo tak, jak mělo. Při spojení
 s protistanicí (Hobža, Intek 4000, vzdálenost 13 km) jsem měl subjektivní poslech 5 a i protistanice mě brala
 jako velmi dobrou stanici. Po přesunu na horší místo (řádově o 150 m níž do údolí) jsem protistanici neustále
 slyšel (pořád jako 3 - 4), nicméně moje vysílání už protistanice nepobrala. Při testování funkce MONI
 jsem sice slyšel spoustu šumu (vyplašilo to jednoho divočáka :), ale nic víc jsem neslyšel. Subjektivně bych
 to ohodnotil tak, že hranice šumové brány je nastavena poměrně dobře, takže vše na hranici slyšitelnosti
 slyším, co je v šumu a nezřetelné ne.
 Výrazně mi chybí funkce, která by ze skenování dokázala izolovat vybraný kanál - včera se někdo bavil
 prázdným klíčováním na kanálu 2 a vždycky se mi tam sken zastavil... Kdyby stanice uměla takový kanál
 přeskočit, bylo by to super. (Sken lze posunout ručně, ale vzhledem k jeho rychlosti je otázka 2 vteřin,
 abyste opět poslouchali něčí dobrý vtip.)
 
 
Copyright (C) Tom Klíčník
 Víčko baterií s pojistkou, uvnitř vylepené molitanem

 
 Na vysílačce mě překvapila kvalitní konstrukce včetně takového detailu, jakým je zámek krytu baterií.
 Je to sice drobnost, ale srovnám-li to s podstatně dražšími stanicemi CB, tak toto řešení je často
 minimálně o třídu výše. Svůj vliv zde samozřejmě sehrává i to, že je stanice napájená čtyřmi opravdu
 miniaturními bateriemi AAA, takže kryt může být dostatečně malý. Malý kryt, dobře přidělaný
 a zajištěný garantuje, že alespoň zpočátku nebude nikde nic vrzat a praskat.
 
 
Copyright (C) Tom Klíčník
 Bez baterií je stanice lehká a působí dojmem hračky

 
 Akumulátory lze nabíjet nejen v externí nabíječce, ale také přímo ve vysílačce. Univerzální konektor
 jack 3,5 mm (univerzální proto, že by skrze něho mělo být připojitelný externí reproduktor a mikrofon).
 V návodu to sice nikde uvedeno není, ale dle www.cbradio.cz je zapojení konektoru pro nabíjení
 akumulátorů následující: adaptér 6 V/200 mA/1,2 VA, špička +6 V, střed prázdný, a základna -6 V.
 
 
Copyright (C) Tom Klíčník
 Detail prostoru pro baterie

 
 Stanice určitě není nejenže vlhkotěsná, ale ani vodotěsná. Nějakému provoznímu zatížení sice odolá,
 ale kdo hledá opravdu odolnou radiostanici, měl by se poohlédnout jinde.
 Na druhou stranu může i nízká pořizovací cena rozhodnout a místo řádově 8× dražší vysílačky
 v odolném pouzdře raději uživatel riskne použití této a při nejhorším (když to třeba nevyjde...), koupí
 novou. (Z vlastní zkušenosti vím, že i odolná Motorola GP300 je snadno rozbitná...)
 
 
Copyright (C) Tom Klíčník
 Pojistka víčka - zajištěná

 
 Závěrem této krátké subjektivní recenze nezbývá než zodpovědět otázku, šel-li bych znovu do této
 značky. Vzhledem k ceně odpovím ... ANO. Stanice je použitelná pro místní i trošku vzdálenější
 spojení a kvalita hovoru není výrazně horší než u výrazně dražších stanic.
 
 
Copyright (C) Tom Klíčník
 Pojistka víčka - odjištěná

 
 
 
 
 Last update 9.9.2006